Diary (45)
Podivný den
Dnes jsem ohodnotila fakt spousty kravin dobrým hodnocením - vysvětlení? S kamarádkou koukáme na pohádky dětství, tak se nedivte ;).
Pro Etrys a Naru :)
Dávný koníček...
You can be king again...
Další obrázek... :D.
Má milá rodina Grognardia :)
Z Postavy.cz, samozřejmě... :).
Nová ČSFD
Dnes...
Druhá fotografie čaroděje...
Pokračování... :D Zadní část čaroděje :D.
Nabarvování figurek z Dračího doupěte
A je to tu,
dnes zase o rok starší (bože, ten život utíká), píšu to sem, aby jste se nedivili, od kdy je mi 125 let. Mé přání je, aby se nám tu všem dobře dařilo a přeji mnoho štěstí a zdraví všem lidem na ČSFD a jejich rodinám :). A nedivte se: tohle jsou moje obvyklá přání ;D.
Mějte se a ahoj!
A na závěr vtip od jedné mé dobré kámošky Vlastovky z Postavy.cz :)
Kdo nezná, ať se do pekel propadne!
Tak a je konec.
Hodina francouzštiny?
Kdo si hraje, nezlobí :)
Tak jsem se s rodinou vydala po velmi dlouhé době do velkoobchodu hraček. A proč ne: kdo si hraje, nezlobí :) ať už je to dospělý člověk nebo dítě :)
P.S.: nedivte se, že je ten Pikachu tak divný, prstem to jde těžko :DD
Kakashi Hatake (Naruto) - moje kresba
Naruto - moje kresba
Jsem zpět :)
Dobré odpoledne všem, omlouvám se za dlouhou nepřítomnost, jelikož jsem byla na dovolené :) nyní tu budu již každý den (krom výjimek, kdy budu mít třeba na práci něco důležitějšího :)). Doufám, že se tu nic moc nezměnilo a že nebyly nějaké problémy či potíže.
Přeji hezký zbytek dne a prázdnin :)
Slovní kopaná s MichaelemF
Tak aby bylo jasno: MichaelF je známý mého táty a takový můj děda č.2. Proto ho prosím neurážejte, patří do rodiny. A teď zpět k věci: tento víkend jsem opět byla s MichalelemF u babičky (jeho přezdívka, ne skutečné jméno), jenže to mělo háček: začalo pršet. A jelikož jsem se OPRAVDU MOC NUDILA, zapisovala jsem to do svého deníku.
,,Tak vykopávej, Grace."
,,Ehm...smrtka."
,,Kakabusy."
,,Sykavka."
,,Karbon."
,,Ondra."
,,Žádná jména jsem říkal."
,,Dobře, tak ondatra."
,,Rakev."
,,Trochu brutální, ne?"
,,Rakve."
,,To je to samé."
,,Rakve."
,,(POVZDECH) Veverka."
,,Moc sladké (ÚŠKLEBEK)."
,,Veverka."
,,Karma."
,,WTF, matka."
,,Už zase ka...kalich."
,,Ichtyosaurové."
,,Velryba."
,,Báně."
,,Něha."
,,Ha ha."
,,To se nesmí, to je citoslovec."
,,OK, tak had."
,,Adjektivum."
,,K čertu, kdy už prohrajete? (ZAKŘENĚNÍ)"
,,Nevím...možná nikdy (SPIKLENECKÝ ÚSMĚV)."
,,Umpalumpa."
,,Parmazán."
,,Anglie."
,,Yellowstone."
,,Grr, nekňuba."
,,Bazén."
,,Encyklopedie."
,,Gól, gratuluji, konečně jsi mě po 9 letech porazila (ŠIBALSKÝ ÚSMĚV)."
Pokud jste se nevyznali v této konverzaci, nalevo jsou argumenty MichaelaF a napravo moje :D. (Je to na přeskáčku, to znamená nalevo, napravo, nalevo, napravo...)
4.6. čtvrtek 2020
Dnes je Jarní konkláve. Všechny smrtky se setkávájí, aby vyřešili všechny problémy a přijmuli nové učedníky. Také jsem byla minulý rok na Jarním konkláve, když mě přijmuli jako smrtku. Bylo to velmi stresující. Do katedrály jsme vstupovali po cestičce, okolo které byli lidé, kteří se snažili dostat imunitu. Nožová garda je samozřejmě odstrkovala pryč. Některé smrtky zamávali, některé dělali divadlo, líbali děti a náhodně rozdávali imunitu. Já jsem se řídila podle svého učitele smrtky Faradaye, který je ignoroval. Když se vyřešili všechny spory, začali přijímat nové učedníky. Den předtím totiž dělali zkoušky takže se už jen vybíralo. Když celodenní Jarní konkláve skončila, oddechla jsem si. Stejně jako Faraday. Faraday promluvil na Jarním konkláve jen jednou a to, když chtěl, aby vytvořili cech smrtek, který by dohlížel na to, která smrtka dává komu imunitu. Ještě, že ten den skončil. Večer jsem usedla na gauč a vzala si knihu o zbraních. Bydlela jsem se svým vlastně bývalým učitelem smrtkou Faradayem. Měl spíše spartakánksý byt. Potřebné věci, nic extra. Žádný luxus. Byl to spíše člověk, který se skrýval před komunitou. Jelikož se Faraday minulý rok předstíral, že se pokosil a proto dnes na konkláve byli všichni omámení, že žije. Když jsem se začetla do knihy, Faraday mě vyděsil. Nejspíše zkoušel starou střelnou pušku, která fungovala, vystřelila, on se lekl a upustil ji na zem. A pak už jsem usnula. Jediné, co si pamatuji, je jak se na mě naposledy za ten den Faraday podíval a spiklenecky se umál...
- z deníku smrtky Grace O'Malleyové