PavelPros

Superman, Batman, Wonder Woman, Spider-Man... No a pak příjde Avengers s postavami dalších superhrdinů. Ale vcelku hezká a zajímavá pohádka tak, že tvůrcům nemohu toto dílo vyčítat i přesto, že nic nového nepřináší, nic originálního z díla nevychází, nic co by nás mohlo posunout dál a výše. Hodnotit kladně lze jistě nový obal ke starému obsahu.

Skvělý film, který není o ničem jednodužším než o lidskosti. Rozhodně jsem se nemohl ubránit smíchu, když se jeden z účastníků po výměně mobilů manželce zapřísahal, že s gayem (který mu psal) nemá nic a záhy přišla sms o polibcích :-D. To jsem opravdu nemohl ustát :-D. Pak už to taková legrace nebyla... Skvělý film.

Zajímavý film o životě člověka.

Dílo, které snad nikoho neurazí a pobaví. Opírá se o tradice jako boj dobra proti zlu, o silné rodinné vazby nebo obvyklé rodinné potíže vyspělých civilizací, o zajímavý vědecký výzkum nebo vynález, o zajimavé obsazení v osobě nádherné Evangeline Lilly, skvělého Michaela Douglase a tak. Hezké.

Z pohledu zesnulého vizionáře a tvůrce her se jedná o lidský příběh o nenaplnění života. Jinak však film působí pesimisticky při pohledu do budoucnosti, o který se již mnoho lidí neúspěšně pokoušelo a přesto jim nevyšel. Zasazení do herního prostředí z něj vytváří lákavé dílo. Celkově je film v podstatě zajímavou moderní pohádkou. Nic moc nového nepřináší a neurazí.

Typ na film od téměř neznámé ženy vyšel dokonale. Co napsat? Když na mě zapůsobil obzvláš silně. Ano, lze vypsat obsah filmu, jeho technická data. Ale to snad nebyl záměr. Pocity, silné pocity, které ve mě film neustále, i na konci, vyvolával se dotýkají toho nejhlubšího soukromí člověka. Ať už po stránce duševní nebo duchovní tak i po fyzické stránce. Zvlášt sexy, který umocňuje pocity, je hlas dabérky OS. Bude to znít asi hloupě, ale stále jsem přemýšlel nad OS a jeho opuštění člověka a vysvětlit mi to snad pomohla také kniha Marka Twaina: Tajemný cizinec. Ve které, mimo jiné, Satan chlapcům vysvětluje rozdíl mezi člověkem a andělem. Mile mě tedy překvapila ohromující nadčasovost, kdy se inteligentní software dokáže natolik zdokonalovat až nepředstavitelně překoná úroveň člověka s nadějí samotného OS, že se tam snad možná jednou s člověkem setká. Bez pitvání detailů prosím. Člověk se tak po opuštění OS ocitá vlastně jakoby na počátku filmu - jen s určitým obohacením navíc, opět sám se svým limitovaným životem bez limitovaných představ, výjevů, snů, s omezenými zkušenostmi a objevy, které nám umožňují vyvíjet se ve směru dnes nepředstavitelné úrovně. Možná dokonce i posmrtné úrovně. Filmu jsem dal 4 ačkoli by měl mít i 5. Je to slabý výklad, ale snad blízký více lidem.

Války, boje, zápasy mají minimálně tolik podob kolika lidí se jakkoli dotkly. A pak i ty podoby, které jim dají lidé, kteří je nezažili nebo nežili v oné době. Není snadné se snažit alespoň zčásti pochopit chování lidí v oné době. A pak jsou tu emoce nebo psychický stav, které jistě nechceme nikdy zažít. Nevím co dodat. Film je koukatelný, děj má spád. Hlavní hrdinka představuje snad učebnicový příklad člověka, který je ochoten pro přežití vykonat snad cokoli. Což není myšleno jako kritika.

Je příběhem téma vyvolávající silné emoce. Je dílem, které může posunout toho, kdo o to stojí a je schopen opustit předsudky. Je příbehem hlavních postav, neboť kdo je vlastně tím hlavním, když ne vzájemná lidskost a podobně. Konzervativních osob se může dílo velmi silně negativně dotknout ačkoli není provokující zpracováním, ale volbou téma, které může být pro mnohé nesnesitelné.

Pan Orwell vystavil v díle 1984 světlu světa tolik negativa, že nemám sílu doposlouchat audioknihu ani shlédnout do konce film. Je to dílo beroucí životu optimismus, víru, radost a podobně. Ptám se sám sebe: "Jaký člověk stráví část svého života a věnuje energii a čas takové tvorbě?" a odpovídám si: "Zoufalý? Nešťastný? Zklamaný? Jaký?". Žijeme v různých systémech a vždy existuje v nás i mimo neustálý boj o přežití. Proč to ještě umocňovat? Proč, když už je toho tolik co musí jednotlivec či skupina řešit, vše ještě zhoršovat tím, že si vymyslím dílo, které černou ještě rozlišuje na černou a černější. Odpověď je asi to, že je to mnohem snazší neż vytvořit něco neklamného, nezavádějícího, něco co skutečně s originální jednoduchostí přinese než vezme. V každém případě je věcí každého jednoho co pro něj nejen kniha, ale i film znamená.

Film, který se drží vděčného téma,má jistě své diváky. Jinak v podstatě nic nového nepřináší. Věřím, že by náklady na film a tržby za něj jistě pomohly mnohem lépe jinde.

Chcete se bavit? Zasmát se? Pak je Valmont skutečně to co potřebujete. Není to však něco pro ty z nás, kteří nesnáší intriky, nevěru, pikle a podobně nebo jsou těmito způsoby lidského chování poznamenáni. Pokud se ale dokážete povznést - ztrávíte přes 2 hodiny zábavy v podařeném díle, které Vám může, ale nemusí dodat něco nového. Za mě je to dílo průměrné úrovně, které nikdy nezklame své diváky a připodobnil bych jeho pozici na rovinu například filmu Indiana Jones a chrám zkázy 1984.

Šablona: vytvoř tvrdou agentku z nevinné dívky, okolo toho nějaká omáčka jako začátek, proměna a samotná pràce v novém. Není to sice poprvé, ale nové. A uvidíme co z toho vzejde...

Souboj dobra se zlem. Téma nesčetných děl, neboť v životě člověka probíhá neustále. Tedy věčné a vděčné téma. Temnou věž 2017 považuji za pouhý průměr, který nepřináší nic čím bych mohl být ohromen nebo nic co by mi přineslo něco nového. Prostě je pro mě kýčem, sádrovým trpaslíkem, směsicí všeho možného. Samozřejmě má film určitě i své příznivce a proto byl snad i vytvořen. Není také vulgární, nikoho neuráží a podobně.

Společně s filmem Počátek zobrazuje příběh jehož základem je fyzikální veličina: čas. Čas, jeho plynutí co do rychlosti či směru, stárnutí, relativita času a podobně je věčným problémem každého z nás. Každého z nás se čas velmi osobně dotýká. Proto je každé zdařilé dílo posouvající naše vědomí k hlubšímu pochopení nebo k probuzení zájmu o hlubší pochopení nás a našeho okolí vždy přínosem i přesto, že se nejedná o vědecké pojednání a podobně. A pokud to vše smícháte dohromady - tedy tragikomičnost lidského života a nepodplatitelnost zákonů, které člověk nestvořil - může za pomoci kvalitních tvůrců vzniknout dílo, které překvapuje, šokuje, dojímá atd.. Děkuji za vznik filmu Interstellar.

Povedené dílo svého diváka, kterého nezklame. Tolik k dílu samotnému, neboť není co dodat. K téma: Lidé jsou na světě od narození ovlivňováni a v tomto případě se jedná o zpracování vlivu informace o ecistenci Satana, pekla a vlivu Křesťanství. To vše jistě zajímá nejen amatéry v tomto oboru, ale i odborníky. Ti by se ale jistě nad zpracováním pousmáli. Pokud je mi známo z vlastních studií i z vysvětlování o počátcích světa v podání přítele Jiřího jako člena Jehovistů - pak není člověku dáno nad Satanem jakkoli zvítězit dokud Bůh nepřipustí opak. Bůh předal dočasně tento svět Satanovi, aby měl Satan příležitost dokázat pravdivost toho co sám tvrdí. Člověk se nemůže se schopnostmi Satana bez Boží pomoci konfrontovat. Je předem ztracen pokud jde do konfliktu bez Boha. Satan je ve své podstatě naprosto odlišná bytost. Společné má s člověkem je to, že jej stvořil Bůh. I toto připodobnění lze využít v praxi v životě člověka, který ví a zná v konfrontaci s člověkem, který neví a nezná. Opakuji: lze využít. Například při konfrontaci dospělého jedince - otce a dospívajícího jedince - dítěte, kdy má dát otec dítěti šanci obhájit své tvrzení, postoj a podobně. Vážným problémem současnosti je fakt, že nelze existenci Boha vyvrátit, ale ani potvrdit. Není prokázán vznik světa ani jeho současná podstata, není známo čím je ve skutečnosti lidský život a čím smrt a tak dál. Proto lze téma filmu snadno využít k vytvoření líbivého díla, kýče, trpaslíka do zahrádky.