d.beseda

Nedávný zážitek z Malého sálu, kdy při projekci nejnovější festivalové znělky ve které si zahrál Miroslav Ondříček, nezazněl ani jeden potlesk, mě donutilo napsat tento příspěvek. Bývá zvykem, že po většině těchto černobílých znělek, nutno podotknout, že se jedná o jedinečný a skvělý počin, následuje aplaus. Diváci vždy oceňují nejen samotnou osobnost a to že k natočení znělky svolili, ale také vtipnou zápletku, hlášku, nebo dialogy.

Před filmovými projekcemi jsem často slyšel diváky tipovat zda opět bude k vidění ta nejméně oblíbená - tj. s panem Ondříčkem. Osobně mě takové všeobecně záporné přijetí této znělky mrzí - vzhledem k osobě pana Ondříčka, kterého si velice vážím jako filmového tvůrce, ale je pravda, že výběr tématu - tj. sledování fotbalu ani prostřih na obraz moc nezafungoval. Jako jediná obsahuje na pár vteřin i barvu - což je příznačné pro kameramana, který pracuje zejména s barvou a světlem.

Podle reakcí v sálech na letošním ročníku jsem sestavil svůj žebříček oblíbenosti festivalových znělek: 1. John Malkovich, 2. Andy Garcia, 3. Harvey Keitel, 4. Otakar Vávra, 5. Miloš Forman, 6. Věra Chytilová, 7. Danny DeVito a 8. Miroslav Ondříček. (pokud jsem na nějakou zapomněl tak proto, že jsem jí letos neviděl promítat).