Honza135

Já vím, dal jsem si dost načas. Ale jak se říká, kočkoholkám člověk neuteče.

Trvalo mi celkem dvanáct hodin, než jsem dokončil již třetí pokračování této série. Mezi hlavní postavy tu přibude Javorka a Skořice. Obě dvě jsou oproti zbytku vcelku normální ženy, což je s údivem. Jsou navíc dospělé, nejsou to žádné upištěné náctileté holčičky, ze kterých by vás bolela hlava.

Javorka je ženská, která se lehce povyšuje a očekává lepší zacházení, než hlavní krdina dopřává ostatním. Dělat sice rukama v cukrárně sice moc neumí, ale to mi příliš nevadí. Skořice je zase hodná holčina, která je... no řekněme v neutuchající říji. Takže její myšlenky nejsou tolika upnuté k práci, jako spíše na majitele cukrárny. Ale když se člověk podívá, co jí příroda (čti autorka) nadělila, tak si říkám, proč ne?

V první půlce hry jsem dostal už tradiční porci rakoviny. Byla to kombinace nezletilých slečen a Kokosky stále opakující ono prokleté slovíčko; bratříčku. Řekl jsem si, že důstojnost a rozum mám jen jeden, nahmatal levý control a prostě ty srance v podobě sexuálních scén přeskákal. Na tohle prostě nemám...

V druhé části na mě čekal s mým údivem vcelku zajímavý příběh Javorky a Skořice, jejichž společným cílem bylo obnovení hudební tvorby. Sledovat jejich cestu bylo přinejmenším příjemné a zábavné. Poprvé jsem se od prvního dílu u Nekopary docela bavil. A to, že si s nimi na závěr hlavní hrdina něco užil, snad nemusím ani zmiňovat. Sice se to neobešlo bez kočkoholčích klišé, které jsou fakt na palici, ale stále si stojím za tím, že to ve výsledku bylo fajn.

Na závěr přidávám otvírák k vizuální novele. V příštím příspěvku si jdu už pro finále!