suzanne1997

Last Christmas je úžasný film, tedy byl by, kdyby ... Sakra měli tam přidat drama a já bych se na něj ani nepodívala. Všechno se vyvíjí slibně, příjemně a člověk si ten film opravdu užívá. Tedy až na posledních dvacet minut. Kate je konečně šťastná a může začít žít svůj život, po boku toho, koho má moc ráda, až na takovou maličkost, on neexistuje.

Katharina má trošku porouchanou rodinu, matku trpící depresemi, otce taxikáře a sestru lesbičku, ona sama má přitom po operaci. A aby toho nebylo málo, v Londýně žijí jako emigranti, kteří přišli z Jugoslávie. Takže povedená to rodinka. 

Ale Kate se všechno hroutí. Na co sáhne, to zkazí. A pak přijde Tom. Velice sympatický člověk, který jí ukáže cestu. Společně prožívají nejedno dobrodružství a Kate se znovu stává tím, kým byla, než onemocněla. Pomáhá lidem a vydává ze sebe jen to nejlepší. A hledá Toma.

Konec je na jednu stranu optimistický, na druhou smutný. Pro mě spíš to druhé. Jednoho dne se totiž vydá do jeho bytu a zjistí smutnou pravdu. Tom byl jen její představa, byl to člověk, se kterým má společného víc, než by si kdy mohla představit. Má totiž jeho srdce. A to nejen obrazně. Tom měl o minulých vánocích autonehodu a své srdce daroval dál. Nemohl tušit, že ho dostane právě Kate, ale o to smutnější to je.

Když si přestavím, že bych na jejím místě byla já. Na jednu stranu si říkám, že by bylo fajn dostat druhou šanci něco dokázat. Být někým, kdo si té šance váží. Ale na stranu druhou, raději bych to srdce nedostala, když bych svůj život nemohla sdílet s tím správným člověkem. Na kterého holt musím narazit v tu nejnevhodnější dobu, teď je otázkou jestli dostat šanci a nepoznat toho člověka, dostat šanci a zároveň ho poznat nebo nedostat šanci a poznat ho nebo nedostat šanci a nepoznat ho. Je to dilema a taky velká otázka k zamyšlení.

Avšak osobně bych si buď vybrala možnost dostat šanci a žít v blažené nevědomosti nebo šanci vůbec nedostat.