danliofer

Proč se u nás v posledních dvaceti letech skoro netočí filmy, s nimiž bych vnitřně souzněla... Díky za každé nové ráno, Král Ubu, Kytice, Jízda, Amerika, Je třeba zabít Sekala, Samotáři, Knoflíkáři, Příběhy obyčejného šílenství, Výlet, Lea, Jedna ruka netleská, Vratné lahve, Divoké včely, Nuda v Brně, Tobruk... není to nějak málo??? 

Stačí měsíční retrospektiva současného polského filmu či prostřih do současného německého filmu, a já mám pocit, jako bychom byli filmově stále obklopeni nějakým ostnatým drátem dobrotivého humoru či filmové řeči, jež má zabírat na širší filmové masy. Ale i ze všech výše jmenovaných mi vychází jen Výlet jako něco, co se asi ponejvíce přibližuje současné filmové řeči skandinávských zemí, jež mi je nejblíže...

 

Symetrie - film dnešního večera - scéna "O smyslu žití"